Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Autor článku: Irena Fuchsová Dovolená ve vlastní režii.

Až se vás léto zeptá, co jste dělali v zimě, zamáváte před ním prospekty a zaplaceným úžasným zájezdem, protože váš Ježíšek byl úžasně předvídavý a nadělil vám úžasnou letní dovolenou pro dva.
To bylo radostí pod stromečkem, co? To bylo děkování a nadšeného prohlížení prospektů! Ale v duchu jsme se, my, ženy, chytaly za hlavu, proboha, tak on chce jet zase do toho jeho Řecka!?

Zase budeme chodit po těch jeho památkách, zase bude tajně odlupovat kousky zdí z historických paláců, aby měl „skutečné“ vzpomínky, a až se vrátíme, svolá celou rodinu a slavnostně přidá na poličku se svými poklady další kus šutru, a mně se určitě zase podaří shodit některý z těch šutrů na zem a rozšlápnu ho nebo vyluxuju, a zase budu běhat po městě, a hledat podobný kus omítky! Kdyby věděl, kolik řeckých šutrů na té jeho poličce, jsem už dávno vyměnila za šutry české!

Ale nad úžasnou dovolenou od Ježíška, se pod stromečkem chytali za hlavu i muži.
Proboha, já s ní budu muset zase jet do Španělska?! Vždyť už ani nevím pokolikáté?! A to jsem jí dal k Ježíšku ten její parfém a plánoval si, že jí začnu hned večer nenápadně připravovat na to, že chci jet v létě s mým nejlepším kamarádem Čudlou na ryby do Švédska! A mám po Čudlovi i po Švédsku, protože ona nám zase koupí dovolenou do toho jejího Španělska, a myslí si, že nevím, že tam jezdíme jenom proto, že byla na vysoké škole zamilovaná do Carlose, který, když dostudoval, se s ní ani nerozloučil, a vrátil se do Španělska, kde se ztratil jako ryba v moři!

… Třeba ne! Třeba se mýlím! Třeba to u vás bylo jiné. Třeba vaše žena opravdu jezdí ráda do Řecka a vymetá s vámi jednu památku za druhou, a dělá před vámi „stěnu“, aby nikdo neviděl, jak odlupujete starobylou zeď. Třeba je opravdu nadšená, že se to bude v létě zase všechno opakovat, letos už podesáté!
A třeba váš muž miluje Španělsko stejně jako vy, i když nikdy žádnou Španělku nemiloval, natož aby ho nějaká opustila. Třeba.

Pokud si ale nadšením svých partnerů nad ježíškovským letním zájezdem nejste jistí, pokud ve vás, po přečtení tohoto fejetonu, začal hlodat červíček pochybností, musím vás upozornit – pokud začal hlodat -, že už zítra bude mít rozměry pěkně vypasené tasemnice a pozítří z něho bude lochneská příšera! A vám nezbude nic jiného, než být stateční.

Zkuste navrhnout partnerovi jinou dovolenou. Dovolenou, po které toužíte už mnoho let. Dovolenou vašich snů. Dovolenou, kterou nebudete muset trávit s partnerem nekonečných deset nebo dokonce čtrnáct dnů!
Proč spolu, proboha, musíte jet zase na dovolenou, když jste spolu celý rok? Den, co den. Každou noc. Proč do vás v televizi, v novinách, v rozhlase i v práci, cpou, že společná dovolená utuží partnerský vztah? Váš vztah přece utužený je, nehrozí vám rozvod, máte se rádi, trávíte spolu dost společného času, vychováváte své děti, společně se radíte, budujete byt, dům, chalupu, nepotřebujete nic utužovat. A řeči, že se na společné dovolené partneři dokonale poznají, jsou směšné. Na začátku vztahu ano. Tam se karty rozdávají, tam je společná dovolená dokonce potřebná, ba povinná! Ale po deseti, patnácti, dvaceti letech manželství?
Ale co dělat, říkáte si právě teď, co dělat, když to Ježíšek zase přepískl, a dal nám letní dovolenou pro dva?
Řešení je jednoduché.

Zaplacený zájezd pro dvě osoby, můžete věnovat svým rodičům. Pokud máte už jenom jednoho rodiče, nevadí. Mami nebo tati, je to zaplacené, je to zájezd pro dva a můžeš si s sebou vzít, koho chceš! A budete se divit, jak rychle, jak okamžitě, jak ve vteřině, bude váš rodič vědět, koho si s sebou vezme!
Pokud chcete výše popsané zažít, musíte být stateční!

Autorka: Irena Fuchsová