Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička Potřebuji si s vámi ještě něco projednat.Trošku jsem si vás ještě soukromě prověřil,doufám že mi to nebudete zazlívat ale s ohledem na dnešní dobu si myslím že je to velice důležité a až vám vysvětlím důvody které mě k tomu vedly, jistě pochopíte mou opatrnost.

Jste mladý a velice perspektivní a máte jistě veliké předpoklady, stát se dobrým lékařem.To jsem se dozvěděl z referencí,které jsem si vyžádal od kolegů, kteří Vás vyučovali v prvním a dalším roce lékařské fakulty a dalších letech než li jste měl před promocí poslední rok a musel jste opustit studia.Zřejmě z důvodů udání na vaše rodiče a jejich smíšené Česko Německé manželství za jejich velice vlažnou loajalitu k součastnému Německému nadšení.
Ale teď se vrátíme k všemu budoucímu působení v našem ústavě.Můj názor je takový že by bylo škoda nechat ležet ladem vaše dosavadní studie, v našem oboru a mé úvahy mně dovedli k závěru,umožnit vám maximální zapojení, do lékařské praxe a to v mezích možnosti našeho ústavu.Oficielně zde budete veden v evidenci jako dobrovolník zřízenec ošetřovatel a já vám umožním asistenci při operačních zákrocích,odborné konzultace a diagnostiky, při léčbě pacientů samozřejmě neoficielně tak abychom se nedostali do konfliktu s lékařskou etikou.

A můj budoucí šéf se podíval na náramkové hodinky.Už je na čase jít za pacienty a dodal.Tímto se domnívám,že po organizační stránce vašeho umístění na našem oddělení je tento můj návrh vhodný k legalizaci vašeho volného pohybu, po celém našem ústavě, aniž by to vyvolalo negativní tendence.Poté primář složil diář s poznámkami v němž si psal poznámky,uložil jej do kapsy pláště a obrátil s na mne s dotazem, jako by si na něco vzpomněl.Vidíte já vám zde plánuji budoucnost a ani jsem se vás nezeptal, na váš názor na mé úmysly s vašim nadáním pro naše lékařské poslání.

Byl jsem velice překvapen otevřeností a přímostí primáře chirurgického oddělení této nemocnice s jakou mě vykreslil, to po čem jsem toužil a to co se mi zde otevíralo k mé kariéře.Pane primář, velice si vážím vaší důvěry,vašeho času a vůle s kterou mi vycházíte vstříc, umožnit mi pokračovat ve studiích, odpověděl jsem a ujišťuji vás že se budu snažit zasloužit si tuto velikou možnost pokračovat v tom co jsem musel přerušit.Nic jiného ani neočekávám,odpověděl mi primář s úsměvem.

Naše lékařské poslání je pomáhat potřebným a já považuji můj přínos pro medicínu a utrpení lidstva také i přípravu našich nástupců Hippokratovo učení.Primář si přešel ke svému psacímu stolu přisunul si telefonní aparát. Teď vás předám do péče naší vrchní sestřičky Marušky,pokračoval v rozhovoru vytáčejíc telefonní číslo.Maruško ano jsem to já, oslovil v aparátu vrchní sestru,za chvilku máme vizitu,ale můžete ke mně ještě na chvilinku přijít než vyrazíme na pokoje aby jste si přebrala do vaší péče našeho nového pracovníka,na našem oddělení jak jsme včera o něm hovořili?.Ano děkuji domluvil a položil sluchátko zpět na aparát.Vzápětí se ozvalo zaklepání na dveře a na primářovo vyzvání vstoupila do pracovny korpulentní růžolící civilní sestřička menšího vzrůstu ale s šelmovským úsměvem, který nezkazí žádnou legraci.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet