Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička Pomohlo to Švejkovi a pomůže to i tobě nažila se mě utěšit že to ochrnutí mám pouze dočasně.Konečně jsem mohl koflík uchopit napít se až se mi po těle rozlila slast z této blahodárné a voňavé tekutiny.

Zkusil jsem se postavit na nohy ale opět to samé jako s rukama.Chvilku to potrvá než li s i zvyknete stát dlouhodobě u operačního stolu, všiml si jeden z lékařů,s kterým jsme byli na té akci mého zakolísání, když jsem se zkusil postavit na nohy právě jste prodělal křest ohněm.Večer jsme se sesedli v altánku s se všemi obyvateli zámečku a já jsem položil na stůl v altánku obrovský koš s koláčem které upekly sestřičky v nemocniční kuchyni a které přivezl Mates na příkaz primáře chirurgie jako poděkování a pochvalu od lékařů za tu obětavou pomoc při té události ve fabrice.

Týden po té katastrofální události ve fabrice, která se stala během bombového náletu, se konalo na Německém velitelství slavnostní shromáždění spojené s dekorováním zasloužilých členů lajtmančaftu čehož se zúčastnil a byl pozván i náš grupnnfírer Močka jako representant našeho ústavu i se svou frailí napomádovanou tak silně že i naše kobylka otáčela hlavu, když si ji Močka vedl k naší bryčce která je tam měla dopravit.Hele loď se potápí a ještě se tam tancuje.Komentoval Valda oslavy na které jel Močka.Rusové už stojí před branou k nám a skopčáci ještě slaví.Nejspíše zase čekají novou zázračnou zbraň.K slavnostní dopravě našeho fírera a jeho chotě byl jako vozataj naší bryčky vybrán náš Vincek, který stanul u povozu aby sklopil schůdky bryčky naší sudeťácké elitě,která s výrazem božstva nastoupila do bryčky v slavnostním úboru který by jim záviděla kde jaká divadelní kočovná společnost.Jédste !Zavelel Močka když se usadili v bryčce a Vincek z rozšklebenou pusou smíchy na nás ještě udělal dlouhý nos prásknul kobylce bičem u ucha a zmizel s bryčkou v zatáčce pod nádvořím zámečku.

Ajn, cvajn, ajn, cvajn,Probudilo nás druhý den, z nádvoří halasné vyhrávání slavnostních pochodů Wehrmachtů, s kterými pochodovali do bojů němečtí vojáci..Močka někde sehnal starý gramofon a zběsile u něho točil klikou, aby nás brzo ráno probudil halasným skřípáním jehly ze starých gramofonových desek, nacistických bojových oddrhovaček.Když viděl že se nic nehýbe popadl zase železnou tyč a na znamení poplachu začal bušit do železné kolejnice visící na řetězu s jejímž řinčením,svolával veškeré osazenstvo na nádvoří.Co zase toho magora popadlo, že vyhlašuje poplach, slyšel jsem,ze všech stran, když jsem se šel podívat proč ten Močka tak řádí.Močka opravdu řádil jako by ho chytil amok, štěstí a radosti.Navlékl se do jaké si uniformy lajtmančaftu naleštil si holínky do kterých si narval rajtky a defiloval se pyšně po nádvoří, kolem nás kteří jsme stáli v řadách. Ťukaje si jezdeckým bičíkem do naleštěné holínky,se nakrucoval a až když se otočil k nám, co jsme se dole shromáždili abychom věděli příčinu té jeho nebývalé radosti,pochopili jsme proč z něho vychází taková záře.

Pyšně jako kohout na smetišti před námi defiloval s bradou zdviženou a jeho pohled směřoval k nebesům abychom viděli že se na jeho vyzáblém supím krku houpá jak kravský zvonec železný kříž.Močka byl na té jejich slávě dekorován a slíznul smetanu za naše kluky, kteří na tom bombovém náletu v chemičce obětavě pomáhali, zatím co on prospal celou noc a o všem se dověděl až ráno,ale honem to běžel prodat na jejich velitelství jako jeho obětavý a hrdinský čin.Po skončení této atrakce sebechvály,se odebral Močka do své residence vychutnávat si svou slávu před umatlaným zrcadlem za obdivných pohledů jeho milované chotě.Po skončení té Močkovy šarády na mne a na Valdu kývl Vincek, aby jsme ho následovali do lednice tak jsme říkali sklepu kde bylo i v parném létě velice chladno a kam si bývalé panstvo zámečku uskladňovalo potraviny.Mrkněte kluci otočil vypínačem a osvětlil prostor kde se uprostřed na velikém stole rozprostíraly Lukulské hody.Dortíky šunkové nářezy pečeně a jiné laskominy nakládané v krabicích od margarínu.to vám posílají kuchtíci co obsluhovali tu Nacistickou žranici.Ti naši chlebodárci se na té jejich opičárně zbourali tak že k půlnoci už nevěděli o sobě.No a ti co je obsluhovali mi nacpali bryčku prý, než aby si to rozebrali ti náckové až se probudí z té jejich oslavné opice.

Chvilku jsem se okecával v kuchyni s klukama a holkama co tu pakáž obsluhovali vyprávěl Vincek své dobrodružství s Močkou, dal jsem jim dvě láhve slivovice kterou pálíme ve kotelně a ti mě ještě před odjezdem vycpali prostor pod kozlíkem těmi to dobrotami.No a ještě v noci jsem to sem nanosil.Tak to popadněte a odneste, než sem ta jeho kopretina zabrousí a budete mít po mlsotě.Vyšel jsem ven na nádvoří a odchytil pár kluků, kteří tam ještě po té Močkovo produkci zůstali. Pojďte! Mávnul sem na ně a zavedl jsem je do chladírny,vezměte to nahoru klukům, to vám přivezl Vincek a ukázal jsem na Vincka který který se tvářil ve vší skromnosti, ale udělalo mu dobře když na něm spočinuli uznalé pohledy jeho kamarádů.A nekoukejte,ať to zmizí než sem bába zabrousí. musel je Valda pobídnout, aby se jim odtrhly oči od těch dobrůtek a v tu ráno nastala smršť, rázem byl stůl s krabicemi dobrot jako vymetený jen sklepením bylo slyšet dunění okovaných křusek jak upalovali s těmi dobrotami k zadnímu vchodu ze sklepa který vedl na zahradu k altánku kde si jistě chtěli udělat svůj hodokvas.Ještě že jsem si včas mohl rychle odebrat do misky nějaké ty mlsky, které jsem později úhledně naskládal do krabičky pro Verunku a malého Tomáška a zapřáhl jsem kobylku do bryčky abych se dostal včas do nemocnice.Dobrá ránko dědo zastavil jsem se na chviličku na vrátnici před špitálem abych si vyslechl nové zprávy a obdaroval dědu cigaretami, které přivezl Vincek také z toho fašounského mejdanu.Ale jaký pak dobrý ranko,stojí to za prd revma mě bere ani jsem nezamhouřil v noci voko, škaredil se dědula.Třeba vám spraví náladu tohle, šáhl jsem do kapsy a podával jsem zakaboněnému strážci špitálu cigarety kterému se ihned rozjasnila tvářička, zvláště když si k nim čuchnul a ještě jsem mu na talířek položil pár kousků dortíků které jsem si vezl sebou pro své mazlíky.I hrom do tebe mladej. čichal děda k dortíkům takovouhle snídani bych bral každý den a ty cikára si nadrobím do fajfky, to bude pokouřeníčko.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet