Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička A byl tam.Valda, slunil se na kamenné lavici, zdobené barokními nestvůrkami, pokuřujíc vonnou cigaretku.

Co tady tak pobíháš študente, všimnul si mé nervosity.Jsi jak utržený z řetězu hochu, svěř se co tě trápí, zubil se a dál potahoval z vonné cigaretky a oklepával popel o podpatek boty.Vidím že šmejdíš kolem králíkáren a opeřenců tím nazýval drůbež,slepice kachny a pár krůtiček které si kluci vykrmovali na vánoční svátky.Kamaráde mám problém,v rychlosti jsem mu vysypal dnešní novinky ze špitálu a svěřil jsem se Valdovi s pozvánkou na neděli k primáři a svým úkolem který jsem si umanul sehnat něco do placu na to nedělní pohoštění.

Hm hm potměšile se usmíval Valda a mnul si velkodušně bradu a po očku mě pozoroval jak se škvaří,Myslím si že i na to tvoje první vstoupení do rodiny ti ty naši Gaunérci jak nás tady místní nazývají mohou přispět. Hernajs Valdo nenapínej mě vidíš že tady lítám jak vopice na flašinetu, kde bych co bych a ty si libuješ,v tom, jako bys mě natahoval na skřipec, žadonil jsem a přitom jsem věděl že až si mě Valda vychutná tak mě vezme na milost a nenechá mě ve štychu.Tak pojď ty nedočkavče ať zvíš, co se nám povedlo zatím co ty si zachraňoval životy a vedl mě do sklepení kde byla chladírna.Podívej študente co máme v našem magacínu a neděkuj bohu, ale těm našim malým klukům ze zámku.AValda sáhnul na stěnu sklepení a otočil vypínačem aby rozsvítil a mne málem trefil šlak.Regály byly zaplněny balíky s německými nápisy konzervy s různými druhy masa balíky cigaret tabáku konzervy s kávou hromádky čokolád alkohol a jiné poklady které se v této době obtížně shánějí.
Tak vybírej a podával mi bedýnku.Valdo kde jste to sebrali, vyzvídal jsem zdroj toho to bohatství a nemohl jsem se vzpamatovat z překvapení když jsem viděl ty poklady.No posledně jak bombardovali ve městě vlakové nádraží .Tak si Němčouři ze strachu před kotláři najeli s jedním vlakem do tunelu pod Větruší a naši šmejdílci tam někde šustili všimli si v tunelu stojícího Německého vlaku, z legrace jim odhákli poslední hytlák a když skončila ta bombová produkce,tak Němčouři přiložili do kotle odjeli bez toho poslední ho vagonu.

No a naši andílci se podívali dovnitř vagonu a když viděli ty poklady, přehodili výhybku za tunelem,vagon s těmito poklady zatlačili na odstavnou slepou kolej, mezi křovisky a celou noc se to špeditýrovalo k nám nahoru na zámeček,dokud Močkovi chrnějí,zaplnili náš magacín tak že když Močková servíruje ten její ajntopf tak si kluci vždycky nabourají nějakou konzervu s masíčkem.Hele mrkni co si takhle co takhle šrůtek uzeného a Valda sundal z háku uzený kusanec kýty a co sýr, jen ber, cpal mi do bedýnky spoustu delikatesek, zatím co já jsem se z ostychu ještě ani nehnul.

Valdo to už stačí zarazil jsem ho když sahal po další bedýnce když naplnil tu co přinesl.Počkej ještě něco naplníme pro sestřičky v klášteře přinesl Valda další bedny.Víš že tam máme hosty s nebes a začal se mnou plnit další bedýnky potravinami.Nechej si to tady v chládku a ráno brzo, když Močka ještě chrní zapřáhni kobylku a odvez to své milované a do kláštera dal mi Valda ještě poslední pokyny a mávnul rukou nad mými slovy díků.Ještě se podívám na ty Močkovo nohy aby si nepomyslel že ho zanedbávám a hle na dveřích září nový mosazný štítek místo ušmudlaného papíru s nápisem Grupen fýrer jungen Her Motsche Adolf.Á náš Dolfík se nám pěkně vybarvuje, pomyslel jsem si než jsem zaklepal na jeho dveře.Ještě jednou jsem přejel očima po té patlanině na tom novém mosazném štítku.Blázen stará pomyslel jsem si Rusové mají pomálu hlaveň tanku v jeho posteli a on tady ještě blbne.

Zaklepal jsem a ozvalo se her rain.Otevřu dveře a dalo mi to práci abych nevyprskl smíchy nad to jeho proměnou.Stál tam u kuchyňského stolu jak jeho fírer, v nové uniformě a v nových vyleštěných holínkách,zářící jak vánoční stromeček a ten jeho vyleštěný železný kříž který dostal za svou udatnost svítil že až oči přecházely.Pane veliteli přišel jsem se podívat na ty vaše nohy,zahájil jsem konverzaci a podíval jsem se na jeho vyleštěné holínky.Pane veliteli říkal jsem vám že musíte chodit pouze v pantoflích než se vám to zahojí opatrně, jsem ho tepal, při pohledu na jeho zduřelé nohy které se zase zhoršily od té doby co zase začal ťapat v těch důstojnických holinkách.

Pantofle až do úplného zahojení,jinak se nikdy nevyléčíte,domlouval jsem mu přísně,až se na mne podíval jak zbitý pes.Cholina pít důležitá k uniforma zaskřehotal.A nócha pít táky tůlešíta, opakoval jsem mu jeho Češtinou.Dědek bláznivá zfanatizovaná, pomyslel jsem si, když jsem mu zase ošetřoval ty jeho haksny. Do války ho nevzali proto že je starej jak Metuzalém každou chvíli že si ucmrndává do podvlíkaček a ještě si tady bude honit triko v rjatkách a naleštěných holinách blázen jeden starej.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet