Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička A bublá a bublá liboval si Herbert, přisypávajíc koření a jeho specielní ingredience do hrnce s guláškem, míchajíc ze široka vařečkou jednou do prava a podruhé do leva, brumlajíc při tom jeho tajemná kuchařská zaklínadla.

Kdy to bude hotové Herberte zaťukal netrpělivě Valda lžící o hluboký talíř, který měl připravený na ten Herbertovo gurmánský výtvor.Dočkej času jako husa klasu,použil Herbert starého pořekadla na jeho nedočkavost.Ještě chvíli se producíroval okolo hrnce na kamnech a nakonec do něho nasypal nastrouhanou kůrku z tvrdého chleba prý pro barvu a přikryl hrnec poklicí se slovy a je to hotovo, ještě to necháme malinko provařit. Ale jestli si chcete pochutnat, tak ho nechte do zítra odležet, jen tak je guláš velice dobrý ještě k tomu přidal gurmánsou radu.Hele kukačky ukázal Valda na dveře které se otevřely a v nich se objevila kupa rozježených hlav s očima upřenýma, na ten obrovský hrnec na kamnech, v kterém to tak nádherně probulávalo pod nadskakující pokličkou a linula se z něho ta nádherná a dráždící vůně.

Vidím že se nedá nic dělat,musíme hrábnout do té tajemné nádoby hrnce s tou dobrotou, jinak nás ta zběř utluče těma es šálkami co drží v ruce na ten guláš, zvedl se Valda vzal s police menší hrnec naběračku naplnil jej tou voňavou masovou směsí, která se tak nádherně táhla z naběračky a s tím hrncem se odebral po chodbě do jídelny, jako vladař následován dvorní suitou pážat cinkajícími lžícemi o hliníkové es šálky, tam položil hrnec doprostřed stolu a nechal jej svému osudu.Ježíš marjá voni by to sežerali bez chleba, zvedl se Herbert vzal košík s nakrájenými krajíci chleba a donesl ho těm vlčatům do jídelny kteří byli shromážděni okolo toho voňavého výtvoru.Ještě chvíli počkáme až to trochu vychladne a pak to rozvezeme,hodnotil situaci Mates a podíval se na hodinky.Ještě vezmeš do špitálu a do kláštera nějakou zeleninu a drůbež,přinesl Valda bedýnky z chladírny.

Vzhledem k brzkému konci války jsme se rozhodli že tu naší farmu budeme postupně likvidovat než nás osvobodí a rozpustí.Hoši myslím že můžeme jet, sáhnul Mates na hrnec po dvou hodinách,už je to vlažný a už tu smrdím dost dlouho aby mě šéf nesepsul.No jo tak to rozdělíme abychom se pohli z místa a Valda mu podal přepravní várnice které ráno přivezl sebou a do kterých rozděloval gulášek aby se na každého dost dostalo.A nasedat podíval se Mates nervózně na hodinky naložili bedny s úrodou naší farmy, várnice s gulášem pro klášter,Marušky personál s havranama a dědkům z vrátnice jsme také naservírovali pár porcí do hrnce.Když jsem včera vyprávěl Verunce o našem úmyslu pytlačení a na dnešek ji nabízel také gulášek z muflona, tak se na mě podívala vyčítavě těma jejími nádhernými kukadlama a odsoudila mě slovy, to jsem si ani o tobě nemyslela,.Jak můžeš vzít do úst tak nádherné zvíře.Moc si rozmyslím jestli ti dám ještě pusu ty hambáři.Nějak ti ta chrchla nejede,Mates nesplašili se ti koně pod kapotou? Rýpnul si do Matesa Herbert,,když se mu po marných pokusech nepodařilo nastartovat sanitku a vyhnal nás ven z té jeho plec Mates se sanitou k božímu příbytku a zbytek vezmeme do špitálu kde to rozdáme a mám dojem že budeme muset Marušku přesvědčit, že ten guláš je z muflíka a né ze psa proto že se na mě nějak divně dívala, když jsem ji oznámil že budeme mít divočinu ono ji to přejde až ji dáš to maso co jsme každýmu přibalili na biftěčky a ukážeš ji mufloní hlavu, kterou si zamluvil Jarda z patolky jako trofej. Že ji prý vypreparuje pro nějakého doktora z pitevny.

Hele už jsme tady,zašlápl Mates brzdový pedál až jsme málem prorazili hlavou přední sklo u té jeho prdavky,což náramně rozčílilo Valdu který se málem zadusil když si do úst vrazil čvaňháka z doutníka který neustále přehazoval v ústech ze strany na stranu.Mates válku snad přežiju, ale ještě jedou tak blbě zabrzdíš tak mě trefí šlak nebo se zabiju tím že proletím předním sklem toho tvého pohřebního Landaueru a roztřískám se o nějakej kandelábr před kterým zrovna zastavíš, že se ti chce u něj chcát.Proč si už konečně nenecháš seřídit brzdy,na té tvé kraksně ? Zařval a zčervenal rozčílením jako uvařený rak.

Viděl jsem že jde do tuhého, vytáhl jsem proviant ze sanitky a zacinkal na zvonek klášterní brány abych zmizel než vybouchne sanitka s rozzlobeným Valdou.Hned jak se otevřely dvířka v klášterní bráně a uviděl jsem vlídnou tvář řádové sestřičky, která mě přišla otevřít ucítil jsem příjemnou a klidnou atmosféru po tom hororu co se odehrálo v sanitce a s tím proviantem jsem rychle proklouzl dvířkami do kláštera.Pochválen buď Ježíš Kristus, ihned jsem meldoval vše to co jsem se naučil v hodinách katechizmu.Až na věky synu, ihned mi odpověděla sestřička s příjemným a jemným úsměvem.

Já vím kdo jste a kam vaše kroky vede náš pán naše matka představená mi již vysvětlila s čím vám mohu pomoci synu.Jistě jdete za svými přáteli,kteří u nás požívají dočasného asylu.Ano sestřičko jdu za nimi ale také za vámi s příspěvkem do vaší klášterní kuchyně, když pomáháte s potravinami i pro potřebné, kteří se octli v určitých finančních problémech a odkryl jsem z bedýnky s mufloním masem utěrku.No to je velice ušlechtilé, že pamatujete i na naše nešťastné spoluobčany a přispěje se i tím co nám poskytuje příroda.

Pomáháte nám s výpěstky zeleniny se zahrady i s jinými potřebnými surovinami kterými můžeme pomoci těm co to potřebují a proto se za vás modlíme a věříme že Bůh je s vámi.Pomohl jsem ještě sestřičce odnést bednu s masem do chladírny,a seběhl jsem s várnicí guláše v ruce, zahradou dolů k domku,z kterého se ozývala hlučné veselí..

Autor: Jiří Vodička; foto: internet