Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička Sedni si moje zlatíčko a vtlačila mě do křesla v jejich obývacím pokoji a ručníkem mi vysušovala vlasy.Ták teď se mi líbíš miláčku, ještě mě pročísla vlasy hřebenem a trochu na mě nastříkala flakónkem jaký si parfém.

A teď si můj medvídek k pomilování trochu rozhrnula župan na mé hrudi a přejela mi ji něžně svojí heboučkou tlapkou,při čemž mi do hrudi zaťala jemně její nehtíky.Jseš tak voňavý přitulila se ke mně a přitom měla rozkošnicky povystrčený jazýček mezi předními zoubky pomaloučku a rozkošnicky mě líbala na krku směrem až k uchu, kde se mi něžně zakousla do ušního lalůčku.Pojď miláčku, vzala mě za ruku a vedla mě do jejího pokojíku k nádherné velikému renesančnímu loži.To je mé království miláčku,rozepínala mi pomaloučku župan, jako by si vychutnávala každou chviličku, když vyklouzl knoflík z knoflíkové dírky a já jsem ji následoval v této počáteční milostné předehře i když mi pomalu počala rozepínat knoflíčky u pyžama a já ji něžně a také pomaloučku nechával sklouzávat ramínka noční košilky po jejích bělostných pažích až sklouzla po jejích štíhlých bocích na sametový koberec.Poté jsem se posadil na okraj tohoto obrovského lože a uchopil jsem ji dlaněmi ze její náherné hlaďoučké a útlé boky nechal jsem si ji vklouznout mezi mé pootevřené stehna a počal ji laskat něžně rty na sametovém bříšku.

Ještě výš miláčku vklouzla svými prsty do mých vlasů přitiskla si mé rty vášnivě k jejímu sametovému bříšku a s úpěním milostného rozpoložení sténala, mezi mým laskáním, celého jejího tělíčka, které se chvělo ve vášnivé touze.Se zakloněnou hlavou a přivřenými očima se nechala unášet slastí pod něžnými dotyky mých dlaní která vyvrcholila když se ovinula okolo mých boků a zaťala své nehty do mých zad.A ten nádherný večer se naplnilo to, po čem jsme oba toužili.Naplnění obou strané milostné touhy v nádherném prožitku, který byl poprvé a již nikdy se nebude opakovat s takovou touhou a něhou jako ten večer na který nikdy nezapomeneme v prvním mileneckém a náherném prožitku,který nám navždy utkví v paměti.Ten krásný a milostnou touhou naplněný večer jsme usínali v objetí s myšlenkou na naši společnou budoucnost.Vstávej miláčku,už je nejvyšší čas trošku jsme zaspali, nakláněla se nade mnou a probouzela mě Verunka již oblečená.Natáhl jsem paže a objal ji okolo šíje, abych si ji mohl přitáhnout k sobě, tak jak byla nade mnou nádherně nakloněná a její nádherné vlasy splývaly na mou tvář, abych jí mohl dát ranní polibek náhle se celý dům začal otřásat hlukem silných motorů.Co se to děje? Zaposlouchal jsme se do hřmění motorů za okny vily.Už je to tady miláčku, objala mě Verunka,když jsme se šli podívat k oknu na ulici, po které v obou směrech pojížděla auta s výsostnými znaky Rudé a Americké armády.Tak to už nemohu jít ven miláčku.loučila se mnou ve vchodu Verunka. Tatínek si to nepřeje.Jak mile se tu objeví první vojska těchto armád nařídil mi abych ani nevyšla z domova než li se to všechno stabilizuje,proto že ty první vojáci jsou rozdivočelí a někdy se neovládají a dopouštějí se ohavných násilností.

Moje zvědavost mi nedala a procházel jsem ulicemi,kde stály při krajích chodníku kolony vojenských aut s výzbrojí na náměstí byla seřazená Americká vozidla, na kterých seděli Američtí vojáci ke kterým přicházeli děti ke kterým seskakovali s aut a rozdávali jim žvýkačky čokoládu a konzervy.Na druhé straně náměstí bylo slyšet hudbu z akordeonů a okolo vojenských automobilů se znaky Rudé armády tančili Ruští vojáci na hudbu častušek a během tance a zpěvu si podávali láhve s průhlednou samohonkou kouřili machorku, prohlíželi si a vyměňovali hodinky a různé předměty, které získali jako válečnou kořist .Procházím se mezi vojenskými auty, vojáky a civilisty kteří si vychutnávají oslavy osvobození ale při pohledu na vojanský sanitní vůz, jsem se probudil a vzpomněl jsem si na moji povinnost v nemocnici a rychle jsem nabral na tempu, abych byl co nejdříve ve vratech špitálu kde mě je jistě zapotřebí.Je to tak probíhám vraty a na nádvoří vidím jak z vojenských sanitních aut nosí do vchodu na nosítkách zraněné vojáky.Jedem jedem, už je po tobě sháňka pomáhá mi Herbert do operačního kaftanu nasazuje mi sálovou čapku, zatím co si drhnu ruce, abych mohl asistovat primáři při ošetřování zraněných nasazuji si roušku a už dostávám první nabídku od primáře.

V čekárně je jeden pacient civilista s tržnou ranou na tváři a jestli si chcete procvičit jemné šití,tak si ho vezměte do péče.Děkuji pane primá,ř tak to já velice rád vyjádřil jsem svému představenému vděčnost za tuto příležitost k získávání praxe.Nu tak se do toho dejte máte volný stůl pobídl mě primář.Sestři můžete mi zavolat tu ránu na tváři?
Použil jsem operační slang pro svůj výkon a sestřička mi přivedla chlapíka v roztrhané kožené bundě,který si držel kus zakrváceného mulu na obličeji.To je velice velké zranění prohlížel jsem si ránu která se mu táhla přes celou tvář.Jak jste k tomu přišel? Testoval jsem ho a čekal jsem co mi odpoví a přitom jsem věděl, že je to zranění od mé podkovy na řetízku co jsem dostal od kováře pro štěstí.Jako bych vás od někudy znal zamýšlel jsem se nahlas, aby to slyšel,nechal jsem ho chvilku smažit a při tom jsem věděl že mě pod operační rouškou nepozná.

Tak od čeho máte to zranění? Ždímal jsem ho a připravoval jsem si jeho zranění na šití.Včera večer když jsem se vracel s práce, tak jsem byl přepaden pane doktor,lhal až se mu od huby prášilo.A kde pak se vám to stalo? Pokračoval jsem ve výzkumu jeho lží a zašíval jsem mu zranění na obličeji co nejjemnějším stehem.Vždy když se vracím,tak procházím podchodem pod tratí, vedle hlavního nádraží pane doktor a tam mě napadli.Také tam chodím a pro zatím mě tam nikdo nenapadl.nahodil jsem mu chyták a včera jsem se vracel od pacienta a měl jsem asi štěstí že jsem na ty gaunery nenarazil.Kolik jste říkal že jich bylo? Tři pane doktor ale stačil jsem se ubránit pokračoval ve svém obelhávání.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet