Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička Nalévala nám Karolínka do šálků čaj vonící po malinách.Jeli totiž za vámi,ihned jak skončilo to válečné běsnění.

To se povedlo,tak já jedu sem za nimi a oni zase jdou za mnou, říkám trochu zklamaně,, ale potom se tomu oba zasmějeme.Víte co vezu sem nějakou menáž,tak vám to tu nechám a vysypávám z tlumoku na stůl věci, které jsem s Valdou nacpal do tlumoku než jsem se vydal na cestu domů a tu hromadu sladkostí co mi tam dosypali ti Američtí šoumeni když se mnou loučili.No to jsou poklady,probírala se Karolínka obsahem vysypaného tlumoku.Na černém trhu by jste za to dostal majlant.Čokoláda,pravá káva koňáček homole cukru a různé lahůdkové konzervy.To vám tady nechám Karolínko potěšil jsem ji když jsem viděl jak ji nad těmi poklady zasvítili oči.Dneska vám ustelu ve vašem pelíšku, v kterém jste spával vždy když jste tady byli na víkendy potěšila mě Karolínka po večeři a když už se nám k půl noci zavírali oči, po té když jsme probrali vše co se událo za tu dobu co jsem nebyl doma.A ráno zase můžete jet za vašimi ale hlavně aby jste se zase neminuli s rodiči popřála mi Karolínka na dobrou noc.

Hele Honzo ti tvoji rodiče jsou pěkní hamouni, otvíral mi večer Valda dveře zámečku, když jsem se vrátil po strastiplné cestě kdy jsem střídal různé dopravní možnosti jak jsem koho uprosil aby mě svezl kousek sebou, hned jak jsem se rozloučil s Karolínkou a vyrazil abych stihnul své rodiče na zámečku.Ti jsem už přijeli s informacemi že jdou němci do odsunu a že tu nechají majetky a už se starali kdo bude přidělovat opuštěné nemovitosti.A vzali si hotel ve městě i když jsem jim nabízel tvůj pokoj a začali šmejdit po pěkné vilce nebo domku.Ježíš marjá v duch jsem klel,moji milý rodičové,tak já si dělám starosti za nimi přes půl republiky a voni si tady vesele kupčí s nemovitostmi, no tak to si vás hned jak vás najdu hned pěkně podám.Později se mi ti ale v hlavě rozleželo.Vždyť oni mají vlastně pravdu,vždy toužili po nějaké vilce či domku a tady pohraničí toho bude prázdného dost.Tak proč by si sem nemohli přijet něco vybrat, dokud se to nerozebere,až se sem začnou sjíždět do pohraničí přesídlenci z celé republiky a já jim v tom zrovna můžu být nápomoc

Další týden proběhl ve znamení stěhování, pro posledních pár chovanců, kteří tu ještě na zámečku zůstali, než li si pro ně přijeli jejich rodiče či příbuzné a mou činností v nemocnici.A v půli týdne se tu objevili Američtí důstojníci v džípech doprovázeni Valdou a jakou si tlumočnicí kterou Valda oslovoval jménem. Hanička.Haničko sem Haničko tam.Pobíhal kolem tlumočnice a mohl se pro ni rozdat.Hele tobě se nějak zapalují lejtka,rýpnul jsem do něho.Pobíháš tady jak zamilovaný vodník z Lucerny ještě že tady po stromech nerozvěšuješ pentličky.Člověče to je ta pravá, pýřil se zamilovaně láska na první pohled a na tváři mu naskakovala rudá záře.Valdo to zírám vždyť ty se i červenáš neodpustil jsem si jedovatou narážku, která pokořovala jeho mužskou ješitnost a kterou jsem si pěkně vychutnával a taky jseš vyholen a voníš, nasával jsem z něj nějaký druh kolínské.No to snad né chytil se za tvář a běžel se podívat do zrcadla.

Hele Valdo co tu chtějí ti důstojníci,co je vodíš po zámečku, vyzvídal jsem po tom co se uklidnil a ještě se třikrát podíval do zrcadla jestli je učesán a přemáznul si vlasy brilantinou..No voni hledají nějaký vhodný objekt v ústraní, aby zde mohli zahájit jaké si jednání se zástupci Rudé armády.Ti se sem ještě přijedou podívat. A už by tu měli být nervózně se podíval na veliké pendlovky stojící v koutě vstupní haly.

No prosím už jedou a zezdola u směrem k zámečku bylo slyšet přibližující se vrčení motorů, až k nádvoří kam vjeli dva ruské gazy s důstojníky Rudé armády.Vystoupili rozhlédli se po nádvoří zámečku zapálili si machorku.Pak jeden z nich máchnul rukou na zámeček a k Valdovi a řekl.Što ty kapitalist? Valda zamával rukama na protest a vyrazil ze sebe plynulou angličtinou nad kterou jsem se musel rozesmát.Nou kapitalist.Vtom zasáhla tlumočnice, která se musela taky překonávat aby se nerozesmála nad Valdovou komunikací,který se domníval že by ho ten Rus rozstřílel samopalem který měl přes rameno, kdyby mu řekl že mu ten zámek patří a že by mohl dopadnout jak ruská šlechta při útoku na zimní palác. .On mužík, nět kapitalist a ukázala na Valdu.Jo mužík, přikývnul Valda a popadl koště vedle vchodu a zašmrdal s ním před vchodem, aby dokázal že patří k nevolnictvu.

Po prohlídce zámečku se ta bojová elita rozhodla že zámeček jim vyhovuje a že se svěří do péče nevolníka Valdy kterého pověřili další správou tohoto objektu a když odjížděli,tak Američani obdarovali Valdu kartónem cigaret s velbloudem krabicí čokolád žvýkaček a lahví jejich nahnědlé kořalky.A Rus poplácal kamarádsky Valdu po plecích rozpřáhl medvědí náruč obejmul Valdu a vtiskl mu tak vášnivý polibek že Valdovi málem vypadli oči přes jeho rameno,vrazil mu do ruky balíček machorky vytáhl z kapsy kabátu láhev vodky otevřel ji naklopil ji do sebe a když vypil půl láhve na jede hlt, odkrknul si vrazil ji Valdovi do ruky se slovy charašó moloděc.Poté nasedli do svých džípů a gazů a odjeli.Fuj tajbl plival kolem sebe Valda a běžel si vypláchnout ústa po tom vášnivém polibku Rusa,jejich zvyku který se provozuje mezi bojovníky Rudé armády.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet