Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička Zaklepal jsem na dveře mého šéfa a na pozvání vstupte jsem vešel,do jeho pracovny kde seděl již mě známý jeho bratr a další hosté v uniformách spojenecké armády.

Tak tady ho máme, vstal pan primář a představil mě svým společníkům,když jsem vešel na jeho vyzvání do jeho pracovny.Naše kádrová reserva a přisunul mi křeslo, abych si mohl přisednout abych tam nestál jako na hanbě.Jeníku proč jsem vás vlastně zavolal oslovil mě.Situace se mění hodinu od hodiny a já jsem se dozvěděl, že váš zámeček chtějí pro svou potřebu obsadit vojska spojenecké armády, kde chtějí mít dočasný štáb.

A proto vám nabízím možnost přestěhovat se k nám do nemocnice, abych jste nám neodjel domů a mohl tady zůstat u nás.Vaši spolubydlící už tam nejsou, rozjeli se do svých domovů a tak u vás tam vlastně ani nepotřebují a já vás tady potřebuji více a už s vámi počítám i do budoucna uvažujte o té to nabídce, která vám i otevře cestu k vašemu poslání zde na Severu kde budeme také potřebovat stabilizovat lékaře.Byl jsem velice překvapen touto nabídkou od mého šéfa a odpověděl jsem mu.Pane primář velice si vážím vaší nabídky která mě velice potěšila ale mohu vám odpovědět až zítra? Můžete sám jsem vám chtěl navrhnout nějakou lhůtu na uvážení odpověděl mi.

Což jsem přijal s povděkem než aby na mě vyvíjel časový tlak.Tak to mě nasadil můj šéf pěkného brouka do hlavy, pomyslel jsem si a poděkoval jsem mu jeho za nabídku a zbytek dne jsem přemýšlel co s Valdou,který tam zůstane když odejdu,co s rodiči než se uzavře ten jejich hodinkový byznys s barákem a co s naší kobylkou.Musím se poradit se všemi šlapal jsem k večeru zpět na zámeček na tom vysloužilém bicyklu a v hlavě mi šrotovali myšlenky, jak se toto všechno vyvine.Odmítnout nabídku mého šéfa nepřipadá v úvahu a co Valda,s ním se taky nechci rozloučit s těmi to úvahami jsem se doškrábal s kolem až na nádvoří zámečku,kde už stála vojenská auta a kolem nich se vesele motal Valda.nazdar Jéňo spustil na mě zvesela jako by se nechumelilo a já jsem věděl hned že má zase něco za lubem.Hele tak jsem slyšel že se budeš stěhovat. Masíroval mě vesele jako by mu vůbec na mě nezáleželo.
Jó budu odpověděl jsem mu nakvašeně.Já si lámu hlavu jak mu dát najevo že se sním budu těžko loučit a on si tu panáčkuje mezi auťáky a pomáhá vojáčkům nosit do baráku ty je jich bojový klumpy.No naštval mě pěkně a to si říká kamarád.Jako by ta doba co jsme spolu strávili nic pro něj neznamenala.Prošel kolem mě s klubkem telefonních kabelů která mu hodil Americký voják s auta do náruče a vesele se zašklebil.Nemrač se kamaráde já mám pro tebe taky překvapení hodil mi návnadu k zamyšlení.Tak to jsem zvědav, zavrčel jsem a šel jsem si obhlédnout do mé cimry co si sbalím a vezmu si s sebou.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet