Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička Druhý den byla neděle a Valda si začal nosit na nádvoří ze sklepa a spižírny poklady, které tam ještě zbyli a která jsme nerozdali našim kamarádům kteří se vraceli domů a vždy dostali něco sebou na přilepšenou.

Jéňo pojď mi pomoc volal na mě a tahal velikou prázdnou bednu, k té tajné trucovně bývalého milost pána.Tak prosím tě,Valdo můžeš mi říci co se tady děje?zeptal jsem se ho když jsme nosili tu nádhernou sbírku loveckých flint a tesáků které pečlivě zabalil, do té bedny kterou si přitáhl a kterou jsme pak vláčeli ke vchodu do zámečku.Kam to chceš vést? Nedalo mi to a vyzvídal jsem, co má v úmyslu ,ale on se na mne podíval vždy tak tajuplně, že jsem si připadal jak pitomec.No to jsem zvědav co z tebe zase vyleze.Rýpnul jsem si do něho.Hele už je to tady,nasměroval hlavu,a zaposlouchal se do zvuků motoru, který se k nám blížil.Vypadá to na nemocniční prskavku, říkám mu a přikývl mi a po chvilce se opravdu objevila na nádvoří ta Matesova prdlavka s vylágrovaným motorem.

Tak jsem tady Milánkové vesele na nás spustil Mates, kam to bude veličenstva? Valda se k němu naklonil něco mu zašeptal do ucha a přitom se podíval zase tajuplně na mě.Tak nakládat mládeži pobízel nás Mates a chopil se sám bedny s flintami až mu ruplo v kříži.Co to v tom máte kruci nál to jste snad vybourali všechny olověný trubky v tejhle barabizně,držel se Mates za záda a naříkal.Ukaž já tě napravím objal ho Valda zezadu a zaklepal s ním až to v něm zakřupalo.Dost dost už je to dobrý narovnal se Mates a vykroutil se Valdovi z objetí.Opatrně ve třech jsme tu bednu s flintami nasoukali do sanitky a potom jsme tam naskládali Valdovo poklady co si během pobytu na zámečku na shromáždil.Ještě moment,zastavil nás Valda když jsme chtěli nastoupit do sanitky a odjet.Odběhl si do zahrady a přivlekl bedýnku s kuřaty které tam zbyly na farmě dva králíky a kotě.

Tak to je všechno pánové co dnes beru a jedeme usedl spokojen do sedačky v sanitce.Hele konfidenti ukazoval Mates na skupinku mužů a žen když jsme projížděli městem které bylo v osvobozeneckém varu a které s hlavami ostříhanými do hola vedli ozbrojenci s páskami na rukou, na kterých byl nápis RG a po kterých ti kolem kterých procházeli je doprovázeli plivanci, kopanci a malovali jim barvou na záda vulgární výrazy.Hele hrdinové vylezli ze sklepů.To mám tak rád procedil Mates, když viděl jak tam někdo kope do ženy která upadla na zem a z úst jí crčela krev, já vám ukážu vy hrdinové a nenápadě najel mezi diváky aby odělil ležíci ženu aby se mohla postavit na nohy.Potřebuji jet ukazoval divákům na ulici a ukazoval na sanitku z okénka.Sebranka ulevil si když se ženě podařilo opřít se z boku o sanitku a uniknout mlázím z dosahu této nezvladatelné hordy.Jedem opět šlápnul na pedál plynu a ž jsme přijeli do bývalé kolonie domkařů a zastavili jsme před zahrádkou u malého úhledného domku.

No to jsem zvědav co jsi si zase vymyslel obrátil jsem se na Valdu který zářil jak vánoční stromeček.Hele von svítí ukazuji Matesovi na zářícího Valdu,který se rozplýval a po zmáčknutí zvonku na vrátkách k nám mířilo stvořeníčko v tepláčkách v gumáčcích a s šátečkem na hlavičce.Tak to je moje Hanička objal to stvořeníčko Valda a mě mohli oči vypadnout.Vždyť je to ta překladatelka stojím a ukazuji na ni prstem jako ten blbec.Jo moje Hanička, ke který se stěhuju a přivinul si pyšně k hrudi dívčinu, div jí nerozdrtil kostičky v tělíčku.

To je to moje překvapení představil nám to své to své kuřátkoValda.Hele Valdo neměl by jsi to s tou vášní tak přehánět, aby ti ji pak tady náš študent medicíny nemusel dávat dohromady trošku si do něho zavandroval Mates ukázal na mě a všichni jsme se rozesmáli.Ještě párkrát jsme se v příštích dnech otočili s Matesovou sanitkou které nikdo jinak neřekl nežli Matesovo prdlavka což našeho Matýska velice pohoršovalo a naváželi jsme k Valdovo Haničce vše co ještě Valda zapomněl v návalu stěhovací horečky vzít ke své vyvolené.Tak konečně poslední kousek liboval si Valda když majetnicky zavíral kotec králikárny a kurníku, kam jsme ještě nastěhovali zbytek drůbeží havětě ze zámečku, k jeho Haničce, kam už byl nastěhován.Chlapci tak už pojďte! Nechte toho už než li vám to vystydne, mezi otevřenými dveřmi domečku na zápraží stála Valdovo Hanička s pozváním na rozlučkovou večeři Valdy se zámečkem kterou pro nás právě připravila.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet