Pro důchodce a seniory

Jsem to ještě já? 4. díl.

4. díl. i Nakonec jsem jel sám na chalupu zkontrolovat topení a vodu. Chladné počasí v březnu nikoho jistě nezaskočí, ale tam ještě stále leží sníh. Marie zatím shání po příbuzenstvu zavařeniny, aby udělala nějaké zásoby.

Gauneři

Tak a teď vám připravím řízečky na sádlíčku a pustím se do toho, vrátila se s kýtou přes rameno a pustila se do porcování kýty, kterou si přinesla.

Chalupera

Tato povídka je z knihy Ireny Fuchsové, KDYŽ JE MUŽ MOC HODNÝ, která vyšla v roce 2004. Pokud se chcete o aktivitách této spisovatelky, která je zároveň nápovědou v pražském Činoherním klubu, dozvědět více, podívejte se na stránky uvedené na konci příspěvku.

Bezplatná radost a čas

Každý z nás seniorů to jistě zná. Hospodaření s časem. Myslím, že nejsem sám, kdo si čas od času uvědomí, že jeho čas se zrychluje a zároveň krátí. Ať chce či nechce. Je to nezměnitelné.

Upoutávka „Kluci z ulice“

Své vzpomínky na dětství a klukovská dobrodružství v poválečných letech, prožitá v jedné z ulic karlovarské čtvrti Tuhnice si autor knihy Petr Chalupa, žijící v Karlových Varech od roku 1945, střádal „do šuplíku“.

Nenechme se otrávit všedností

aneb ˝Důležité je se zítra ráno probudit˝Tak tohle téma určitě není in, ale holt někdy není zbytí. Po oznámení mé praktické lékařky, že ˝na TO˝ musím jít, ve mně hrklo a u žaludku se mi usadil hryzavý pocit.

Sobotní výlet

Aneb. tolerance je dobráMáme s manželkou již dlouhé (47 leté) a spokojené manželství. Tedy, já si to alespoň myslím a zdá se, že kdyby jste se zeptali mé ženy, snad by vám to potvrdila.

Jak jsem přežil vyšetření tlustého střeva

Aneb. kolonoskopie není tak zláTak tohle téma určitě není in, ale holt někdy není zbytí. Po oznámení mé praktické lékařky, že ˝na TO˝ musím jít, ve mně hrklo a u žaludku se mi usadil hryzavý pocit.

Na srpen 1968 se zapomenout prostě nedá

Tak se nám to tragické výročí zase blíží. Loni jsem si dovolil uveřejnit své osobní zážitky tak, jak jsem si je poznamenal večer toho nešťastného 21. srpna 1968. A řeknu vám, že když jsem si je před několika dny zase přečetl..

Zajímavý nález.aneb Jak asi skončili?

Ač v důchodu, těžko se zbavuji ˝nemoci z povolání˝, prohlížet každou i tu sebemenší skládku v blízkosti popelnic. Je to zátěž, kterou jsem si ze svého posledním zaměstnání na odboru životního prostředí nedobrovolně odnesl.