Pro důchodce a seniory

Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Volavky a mafiáni.

Gauneři

Druhý den byla neděle a Valda si začal nosit na nádvoří ze sklepa a spižírny poklady, které tam ještě zbyli a která jsme nerozdali našim kamarádům kteří se vraceli domů a vždy dostali něco sebou na přilepšenou.

Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Když je muž hrdina i chudák.

Gauneři

Zaklepal jsem na dveře mého šéfa a na pozvání vstupte jsem vešel,do jeho pracovny kde seděl již mě známý jeho bratr a další hosté v uniformách spojenecké armády.

Jsem to ještě já? Díl 7.

„Ale maminka.“ Byl jsem rád, že Marie tentokrát jede se mnou a že se trochu dá do pořádku. „Tak to ze sebe vysyp,“ řekl jsem ji v autě.“ „Co myslíš?“ „To trápení, holka. Však já to moc dobře vím, jak tě to trápí.“ „Ale jdi. Já jsem docela šťastná.

Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Máš ty mě vůbec rád, Peťánku?!

Jsem to ještě já? 6. díl.

Měl jsem na jazyku, proč se o ni líp nestarala, ale nedokázal jsem to říci naplno. „Tak to, aby šla na interrupci,“ řekl jsem klidně. Marie vyskočila ze židle. „Proboha, naše první vnoučátko a ty bys ho klidně dal utratit?

Gauneři

Měl jsem hubu plnou machorky, málem jsem se poblil komentoval Valda po návratu z kuchyně vášnivý polibek.

Jsem to ještě já? 5. díl

Z myšlenek mne vytrhlo tiché zaklepání a já řekl – Další -. Jako pitomec. Uvědomil jsem si to a vyskočil jsem ze židle a hnal se ke dveřím. Stál tam vysoký starší muž s holí a usmíval se. „Já jsem se zamyslel, že jsem zapomněl, kde jsem.“ řekl jsem.

Jsem to ještě já? 4. díl.

4. díl. i Nakonec jsem jel sám na chalupu zkontrolovat topení a vodu. Chladné počasí v březnu nikoho jistě nezaskočí, ale tam ještě stále leží sníh. Marie zatím shání po příbuzenstvu zavařeniny, aby udělala nějaké zásoby.