Pro důchodce a seniory

Jsem to ještě já? 3. díl

3. část „Ta chaloupka bude naše hnízdečko,“ řekla Marie tak něžně, že jsem pocítil, jak se mi ženou slzy do očí, a tak jsem se odvrátil. Bojím se umřít, pomyslel jsem si.

Jsem to ještě já?

Milé babičky a dědečkové. Napsala jsem pro vás, opravdu pro vás novelu o muži, který ač ve vysoké pozici rozeznal, že přes své zkušenost a vzdělanost neuposlechl výzvy, letící dlouhým časem historie POZNEJ SÁM SEBE: Doufám, že se Vám bude příběh líbit. Díl 1.

Gauneři

Nalévala nám Karolínka do šálků čaj vonící po malinách.Jeli totiž za vámi,ihned jak skončilo to válečné běsnění.

Všechno se dá řešit. Ze života.

Povídka v Ich formě. Osoby vystupující v příběhu jsou fiktivní. Žijeme s manželem na malém městě ve středočeském kraji. Máme krásný dům a zahradu. Naše děti už s námi nebydlí, a tak žijeme spolu sami. Vojtěch letos oslavil kulatiny, padesát let.

Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Pojď se podívat, co nám baba zase udělala za blaf!

Gauneři

Už dlouho nechci slyšet písničku, Škoda lásky,od Vejvody, kterou si tito veselí Američtí chlapíci oblíbili, jakým si způsobem si ji adoptovali a prohlásili že je to jejich národní písnička od jejích skladatele.

Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Šťouchnutí, plivnutí, kopnutí.

Gauneři

Tak to musíte být velice odvážný,popustil jsem uzdu své fantazii chválou na jeho heroičnost.

Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Řekla mi, že ho mám malého.

Gauneři

Sedni si moje zlatíčko a vtlačila mě do křesla v jejich obývacím pokoji a ručníkem mi vysušovala vlasy.Ták teď se mi líbíš miláčku, ještě mě pročísla vlasy hřebenem a trochu na mě nastříkala flakónkem jaký si parfém.