Publikováno: 25.01.07
Počet zobrazení: 8152
Přísloví praví, že jedna matka dokáže uživit deset dětí, ale deset dětí se nepostará o jednu matku… Naštěstí jde jen o přísloví. Ale může se stát, že osobní péče o nemohoucí rodiče není možná a domov důchodců nepřipadá v úvahu. Pak může být řešením pečovatelská služba.
„Maminka ovdověla a odmítla se přistěhovat z Rokycanska k nám do Prahy. Dokud jí zdraví sloužilo, nebyl to problém, pak ale onemocněla se srdcem a už to taková pohoda nebyla. Jezdili jsme za ní sice každý pátek a byli tam až do neděle a někdy i do pondělního rána, ale v týdnu jsme se nervovali a denně ji telefonicky přemlouvali, ať přijede. Stále odmítala, ale nemoc se zhoršila a mamince voperovali kardiostimulátor.
Ani pak se nechtěla pohnout z místa. Nezbylo než vymyslet něco, co mi dovolí chodit do zaměstnání bez všudypřítomného strachu, co je s maminkou. Uměla se o sebe postarat, zašla si do obchodu, ale nikdo z nás, ani ona nevěděla, kdy se její zdravotní stav zhorší. A pro tento případ jsem chtěla mít jistotu, že než se k ní dostanu já, bude o ni postaráno. O radu jsem požádala na sociálním a zdravotním odboru v Rokycanech a našla pro maminku odpovídající péči. Zároveň jsem jí pořídila velký mobilní telefon s tlačítky na členy rodiny i na pečovatelku a pohotovost.“
Pomůžou pečovatelky i charita
V každém okrese působí nestátní a neziskové organizace, na které se můžete obrátit. Na Rokycansku, jak nám sdělila vedoucí odboru sociálního a zdravotního Městského úřadu v Rokycanech PhDr. Blanka Kohoutová, je to jednak pečovatelská služba, která poskytuje široký rozsah služeb a to i dlouhodobě. Využít lze také nabídku oblastní charity, která provozuje stacionář pro seniory. Obrátit o radu se může klient také na organizace, které se věnují poradenství a asistenčním službám.
Kolik to stojí?
Za hodinu pečovatelské služby, kterou poskytují nestátní a neziskové organizace, by měl klient platit něco kolem stovky.
„Od 1. ledna 2007 může každý člověk, který je závislý na pomoci jiné osoby, požádat u nás nebo podle místa trvalého bydliště i u jiné obce s rozšířenou působností, o příspěvek na péči. Občané, kteří již v minulosti pobírali navýšení k důchodu pro bezmocnost, získají příspěvek automaticky, a to podle stupně závislosti ve výši 2000 – 8000 Kč (u dětí 9000 Kč).
O příspěvek na péči ve výši 11 000 Kč (nejvyšší stupeň závislosti) si musí požádat všichni, tedy i ti, kteří dosud pobírali navýšení k důchodu pro úplnou bezmocnost. Příspěvek je určen na úhradu péče, ať už ji vykonává ústav či jiná organizace nebo rodinný příslušník,“ vysvětluje dr. Kohoutová.
Široká nabídka služeb
Každý kraj musí vytvořit informační systém s registrem poskytovatelů služeb. Ty už si člověk vyhledá sám, ale může požádat o pomoc pracovníka sociálního odboru obce s rozšířenou působností. Ten mu základní poradenství poskytne. Bude z čeho vybírat? A budou služby dostupné všem? Podle slov Blanky Kohoutové nařizuje nový zákon každému kraji za povinnost vytvořit dostatečnou síť nejrůznějších sociálních služeb.
Důvěřujte pečovatelkám
Než se obrátíme na pečovatelskou službu, napadne nás, zda si můžeme do bytu pustit „cizí“ osobu, která tam může strávit denně i několik hodin.
„Staráme se i o lidi ve věku 80 až 90 let, kteří trpí různými chorobami, jako je stařecká demence, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. U jednoho takto postiženého klienta se střídají většinou tři pečovatelky. Všechny si samozřejmě prověřuji. Musí mít čistý trestní rejstřík a také mě zajímá doporučení z bývalého zaměstnání,“ ujistila nás Jitka Zachariášová z obecně prospěšné společnosti SOS Háje v Praze.
Co všechno můžeme požadovat od pečovatelské služby?
„Kromě pomoci v domácnosti, jako je dovoz obědů a jejich podávání, nákupy, úklid, třeba i společnost, když ji rodina, která nemá čas, svému dědečkovi či babičce dopřeje. Některé rodiny se na nás obracejí, když si chtějí od péče o svého blízkého na čas odpočinout. Nemusí to být jen odjezd na dovolenou, kdy rodinného příslušníka vystřídají naše pečovatelky. Někdy se o dědečka nebo babičku staráme několik hodin my a po zbytek dne členové rodiny,“ říká paní Zachariášová.
Home Care
Když se zhorší zdravotní stav klienta, kterého si chce rodina ponechat v domácí péči, anebo naopak ho chce mít doma co nejdříve z nemocnice, lze využít k pečovatelským službám i služby odborného zdravotnického personálu z Home Care. Předepisuje ji ošetřující lékař a úkony platí zdravotní pojišťovny. „Tuto službu může rodina využívat až tři hodiny denně,“ upřesnila Jitka Zachariášová.
A jsou tu také agentury
Vedle služeb, které na celém území ČR poskytují nestátní a neziskové organizace, si můžeme objednat pomoc od agentur. Kontakty na ně najdeme mimo jiné i na internetu a v telefonních seznamech.
„Ještě donedávna zdravá a pohyblivá babička či dědeček se můžou přes noc po pobytu v nemocnici nebo po úrazu změnit v člověka vyžadujícího zvláštní péči. Proto jsme tady také my. O klienta se staráme v jeho domácím prostředí a je-li třeba, tak nonstop. Služby poskytujeme krátkodobě, dlouhodobě a nebo jednorázově,“ říká Michaela Vorlíčková z agentury Slunečnice a dodává: „Důvod, proč se lidé, hledající pečovatelku, obracejí na naši agenturu, je jednoduchý – čas a fakt, že umístění seniora do jakéhokoli zařízení narychlo je velmi nesnadné. Snažíme se vždy službu zajistit podle zákazníkova přání a hlavně podle jeho časových požadavků.“
Přibližný ceník agentury
Hodinová asistence pečovatelky 110 Kč
Služby nad 20 hodin týdně 100 Kč za hodinu
Více hodin individuální paušály
Jednorázová asistence 135 Kč
Jednorázový doprovod, procházky a společnost 150 Kč/hodina
Noční služba 700 Kč
Zdroj: Internet: Novinky.cz – autor: Olina Táborská
Téma: Péče o důchodce a seniory
Vaše komentáře
Celkem 9 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)
04.08.2015 16:18 Šéfredaktorka
Tady je každá rada drahá, záleží na tom, jak to maminka cítí. Pokud by chtěla zůstat doma, možná by stálo za to zkusit vyměnit byt za nějaký jiný v přízemí. Ideální je samozřejmě varianta vést rozhovor tak, aby maminka sama naznala, že domov s pečovatelskou službou by pro ni byl dobrým řešením, třeba v něm má nějakou kamarádku, která tam je spokojená.
01.08.2015 17:25 Diana Flašková
Dobrý Den, maminka má 83 let, je po těžké operaci nyní ještě v nemocnici. Pan doktor mě i setře sdělil, že nemůže být sama. Obě chodíme do práce. Prosím, jak ji šetrně sdělit, že půjde do Domu s pečovatelskou službou. Protože bydlí v bytě ve 4. patře v panelovém domě bez výtahu. Velice děkuji za odpověď, s pozdravem.
21.01.2008 20:39 Petr Kurka
S agenturou Slunečnice začaly problémy poté, co jsem se zmínil, že za její služby hodlám platit z Příspěvku na péči, který dostávám od Obvodního úřadu ve výši 4000kč/měsíc. Paní Vorlíčková prohlásila, že Slunečnice není pečovatelská agnetura, že mně sice služby poskytovat mohou, ale nebudou mi na ně vystavovat stvrzenky, abych je nemohl vykázat jako využití zmíněného Příspěvku na péči. Vším prý je vinnen zákon 108/2006 o pečovatelských službác, který je velice neadresně formulován a tak mu rozumí každý po svém. Já mu například nerozumím skoro vůbec a na dotazy k výkladu tohoto zákona jsem dostal buď rozporuplné nebo častěji vůbec žádné odpovědi. Není vůbec lehké za těchto okolností Příspěvek na péči řádným způsobem utratit. Přitom Obvodní úřad má ze zákona právo kontroly nad tím, jak je tento příspěvek využíván.
29.12.2007 08:29 Petr Kurka
Vánoce se Slunečnicí
Ta soukromá pečovatelská agentura, která mě měla zachránit před hladověním na vánoce, se jmenuje Slunečnice, a kontakt na ni jsem získal na http://www.tretivek.cz Nejdřív jsem do Slunečnice samozřejmě zavolal. Musel jsem to zkoušet několikrát a pak jsem je (bylo to kolem 5.12.2007) musel hodně prosit, aby mě ještě zařadili do plánu na letošní Hladové svátky (jak přezdívám vánocům), kdy budu 5 dní bez nákupů od "státní" pečovatelské služby a když mě předtím odmítli přijmout na vánoce v Pečovatelském domě Jílovská, protože už mají plno. Ale když mi péči ve Slunečnici konečně slíbili, tak už na ně spolehnutí bylo.
Nejdříve jsem si www-stránky agentury Slunečnice našel vyhledavačem Google. Ze tří telefonních čísel byl (v sobotu odpoledne) jen na jednom čísle záznamník, ale nevěřil jsem, že se na zanechaný vzkaz ještě někdo v sobotu podívá, proto jsem opakovaně volal na mobilní čísla, až jsem se konečně na jedno z nich dovolal. Dozvěděl jsem se, že agentura Slunečnice má na vánoce velmi omezenou kapacitu, protože si lidé berou své staré příbuzné k sobě. A v tom je právě můj problém: mě si nemá kdo vzít, nikoho nemám a v Pečovatelském domě mě odmítli. Proto jsem byl rozhodnut "otravovat" třeba všechny pražské pečovatelské agentury, dokud neseženu péči pro 1 osobu na 3 vánoční svátky + víkend před nimi. Naštěstí jsem uspěl hned u agentury Slunečnice, i když jsem těch soukromých agentur pomocí Googlu našel v Praze víc.
Po telefonickém kontaktu nastala horečná výměna e-mailů, z nichž vyplýval strategický plán na všechny ty tři dny, kdy mně "státní" pečovatelská služba nebyla schopná zajistit vůbec nic. Od Slunečnice jsem ty kritické tři dny (které nenásledovaly za sebou) získal nákup, oběd a večeři. První den fungovalo všechno perfektně, jídlo bylo výborné, nakoupené věci čerstvé. Další dny už to tak vynikající nebylo: jídlo bylo pravděpodobně uvařeno a nákupy nakoupeny již onen první den a vše bylo uloženo v mrazničce. Zkrátka, jen první den bylo všechno opravdu čerstvé, další dny nikoliv. Trochu mně to vadilo, protože jsem o těchto nákupech do zásoby měl zkreslené představy - ale abych agenturu Slunečnice neosočoval - oni mně skutečně řekli, že všechno nakoupí předem a uskladní, neřekli mi, že něco předem i uvaří, zkrátka, opakuji, stoprocentně spokojen jsem byl jen ten první den.
Příští hladové svátky s omezenými službami "státní" pečovatelské služby budou až na Velikonoce, možná, že se dá se Slunečnicí dohodnout, že chci mít jídlo čerstvé vždycky.
Nejdůležitější byl samozřejmě jídelníček. Ten jsme dohodli několika emaily. Co se bohužel nedalo dohodnout, to byly mé žaludeční potíže. Přesto jsem Slunečnici na ně upozorňoval při výběru jídelníčku. Marně.
První den jsem měl výborný guláš z kuřecího masa, který vystačil i na večeři a který byl skutečně čerstvý. Druhý den byly kuřecí řízky, opět k obědu i k večeři, ale dalo se poznat, že byly usmažené den předem a přivezeny studené. Třetí den byl nejhorší - byly těstoviny s mletým masem a vůbec mi nechutnaly. Vcelku to však nebyly nejhorší vánoce, protože ke každému jídlu mi pečovatelky ze Slunečnice přinesly nákup - ve svátek !
10.12.2007 18:12 Petr Kurka
Po dosti namáhavém pročtení prováděcí vyhlášky jsem dospěl k názoru, že "terénní" pečovatelská služba (chodící do bytů klientů) skutečně sociální porady a služby poskytovat nemusí, ale musejí je posyktovat všechny formy pobytové pečovatelské služby, především pečovatelské domy. Jelikož pod Ăstav sociální péče v Praze 4 spadají všechny pečovatelské domy, musejí sociální pracovníci "sedět" v nich. Divím se, že nemohou poskytovat sociální rady a pomoc i "doma bydlícím" klientům, když tvoří dohromady jednu organizaci s jedním ředitelem. Asi se budu muset zeptat přímo jeho, ale počkám si, co mně na mé dotazy odpoví Sociální odbor Obvodního úřadu, když na mě byli tak hodní.
10.12.2007 17:46 Petr Kurka
S pečovatelskou službou problémy mám, ale dá se říct, že věc je v lidech, každá pečovatelka je jiná, jednu musím nutit do úklidů, jiná uklízí "přes mrtvoly" a nevadí jí ani na zemi natažené dráty pod proudem - jezdí přes ně mokrým hadrem a ani nechce, abych jí elektřinu vypínal, ránu nikdy nedostala, ale bohužel už ke mně nechodí, přeložili ji na jiný rajón. Pilných pečovatelek se jaksi nedostává.
O letošních vánocích bude situace obzvlášť vypjatá, protože po víkendu následují 3 vánoční svátky, takže budu 5 dní bez nákupů. Do pečovatelského domu na krátký pobyt mě nevzali, už mají plno. Proto jsem kontaktoval soukromou agenturu Slunečnice, která mě ochrání před "hladovými svátky" zvanými vánoce. Už řadu let je prožívám jako nejnepříjemnější období roku a pokud mi Slunečnice umožní (za ne právě levný peníz) obstojné strávení vánoc, napíšu vám o tom. Už mi poslali jídelní lístek.
Dnes jsem kontaktoval sociální odbor Ăřadu městské části Praha 4 s požadavkem objasnění některých pasáží zákona o pečovatelské službě 106/2006. Musím říci, že vedoucí byla velmi vstřícná a slíbila mi objasnění zákona i prováděcí vyhlášky e.majlem (takže nemusím nikam chodit a nic nikde shánět). Ptal jsem se zejména na to, co mi pečovatelská služba, s níž mám smlouvu, zajistit MUSÍ a co si musím shánět jinde a jinak. Zatím byl kontakt s Obvodním úřadem subjektivně příjemnější, než kontakt se samotnou organizací, která mi pečovatelské služby zajišťuje. U ní mám spíše pocit neznalosti zákona 106, ale byl jsem ve styku jen s okrskovou sestrou a měl jsem dojem, že tam "jedou na doraz" a už víc poskytnout nemohou. Na Obvodní úřad mě totiž odkázala samotná okrsková sestra. V minulosti disponovala pečující organizace sociálními pracovnicemi - nevím, kam ty se vytratily. Snad sedí v pečovatelských domech, kterých je v Praze 4 několik, a řeší jen "domácí" problémy. Nevím. Nechci jim křivdit, ale chci být kvalitně informován. Podle zákona 106 mám právo na informace sociálního chrakteru dokonce zdarma, v zákoně však není řečeno, kdo takové informace má poskytovat. Proto ty problémy.
08.12.2007 14:57 Petr Kurka
Třetí věk
Jsem již 16 let v plném invalidním důchodu s psychiatrickou indikací (deprese), žiju zcela osaměle, přítelkyni mám jen na telefonu (bydlí daleko a taky má už invaliďák). Celou tuto dobu využívám Pečovatelskou službu, nyní jsem podle zákona 106/2006 dostal 4000kč/měsíčně jako Příspěvek na péči. Textu zákona rozumím jen s obtížemi, Prováděcí vyhlášce vůbec ne (je pro mě navíc téměř nečitelná, protože je ve formátu PDF a prohlížeče tohoto formátu nemám rád - mám glaukom a nemohu se dívat na větší bílou plochu na obrazovce - prohlížeč PDF bohužel nelze "přebarvit" jako třeba Word nebo internetové prohlížeče, které samozřejmě "přebarvené" mám).
Komunikace s pečovatelkami je většinou obtížná, já vlastně pořád nevím, co všechno od nich můžu chtít (několikrát mi doplňovali smlouvu) a zejména jakým způsobem mám nebo smím nebo snad dokonce musím utratit těch 4000 kč za měsíc, které dostávám od Obvodního úřadu - za samotné pečovatelské služby platím nyní asi polovinu, zbytek sice padne na jídlo, ale to se snad do těch 4000 za měsíc nepočítá. Není nikdo, kdo by mně cokoliv vysvětlil a já mám navíc takové poruchy paměti, že by jakékoliv složitější vysvětlení muselo být nahráno na magnetofon nebo jakkoliv jinak zaznamenáno.
Dalším mým obrovským problémem je jakékoliv vyjednávání mimo byt. Trpím už léta velmi silnou sociální fobií a návštěva pošty, úřadů, jízda autobusem, metrem, všechno tohle je silně stresující záležitost. K návštěvě odborných lékařů si musím sjednávat buď dopravu autem (ještě se ani jedna neuskutečnila) nebo doprovod pečovatelky (uskutečnilo se jednou, ale i tak bylo čekání stresující, ale aspoň jsem si vynesl židli na chodbu mimo dohled ostatních lidí). I taková může být sociální fóbie.
Ke kontaktu s vámi mě přivedl zpravodajský server www.novinky.cz v němž jsem si zaškrtl ve volitelných zprávách okénko "třetí věk", které mi nabídlo právě váš server.
Státní (?) pečovatelská služba mi svým sortimentem nabídky a přístupem pečovatelek ke klientům spíše nevyhovuje, i když její služby nejsou moc drahé. Největší problémy však mívám, když je několik svátků za sebou nebo když bezprostředně navazují na víkend. Zvláště infarktové tedy budou letošní Vánoce, protože nikoho nemám. Proto jsem se rozhodl požádat o pomoc na Vánoce agenturu Slunečnice, o které jsem se dočetl také na vašem serveru. Jenže už první kontakt mi napověděl, že není všechno pravda, co se píše (např. na internetu avizují, že Slunečnice má nepřetržitou službu. Nemá. Dvě telefonní čísla byla hluchá (v sobotu odpoledne), na třetím byl aspoň záznamník. Ale častými telefonními pokusy jsem se nakonec k úspěchu dopracoval. Takže aspoň bčas u telefonu někdo byl. Slíbili, že mě na Vánoce dokážou nakrmit. A víte, jaké bylo moje největší překvapení? Agentura Slunečnice má na Vánoce mimořádně malou kapacitu, protože lidé si berou na svátky své babičky a dědečky k sobě. Já mám tu smůlu, že si mě nemá kdo vzít - nemám totiž žádné děti.
Abych usnadnil komunikace sobě i jiným, rozhodl jsem se svůj e-majl zveřejnit:
montrealer@email.cz
Kdo by měl nějaké problémy s Pečovatelskou službou, nějaké rady nebo si prostě chtěl jen tak pokecat, pošlete mi klidně e-majl.
Dobrý den paní Petro, bohužel projevy Vaší maminky jsou běžné a jsou se stářím spojeny. I obvodní lékař, ke kterému maminku můžete zavést a nechat ji prohlédnout, Vám jistě řekne, jaké léky jí pomohou na nechutenství nebo nespavost, případně Vám doporučí specialistu. Ohledně nějaké pečovatelky se budete muset poohlédnout po agentuře, která službu zprostředkovává. Můžete hledat v tisku, v inzerátech, ale i na internetu. Existují služby, které dohlížejí na osoby přes telefon. Osoba má na krku přístroj s tlačítkem, které v případě nouze zmáčkne a někdo z agentury zavolá, případně přijede k osobě domů. Tyto služby jsou vhodnější na hlídání osob, které mají potíže se zdravotním stavem. Další možnost je pravidelná návštěva pečovatelky, která zkontroluje osobu, případně jí zajde na nákup nebo zajistí jiné drobné služby.
Pečovatelské služby zkuste hledat podle svého, příp. maminčina místa bydliště například ve vyhledávačích na adresách: http://www.seznam.cz, http://www.atlas.cz, http://www.firmy.cz apod.
http://
06.05.2007 22:17 Petra
Mam 64 maminku , ktera zije sama a ma problemy s pameti, kdyz se napriklad na neco zepta, zopakuje nam to jeste pote nekolikrat a pak stejne zapomene na co se ptala, ztraci klice, obcas zapomene vypnout sporak, nechce jist, nemuze spat a trapi se tim, v podstate nevi co se s ni deje a ja nevim na koho se obratit pro pomoc.
Potrebovala bych aby se na ni podival specialista a rekl nam co se s maminkou deje. Byla bych odsobne nejradsi kdyby mohla mit pecovatelku, ktera na ni dokoukne a promluvi s ni.
Mockrat dekuji s pozdravem ***** (podpis odstraněn administrátorem)
Zanechte komentář:
