Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Soutěž: Panovníci říše římsko-německé II. – ukončena
Správné odpovědi jsou: 1. 3, 2. 1, 3. 2, 4. 2, 5. 2, 6. 2, 7. 3, 8. 3, 9. 3, 10. 1.
Jak soutěžit? Podmínky: OTÁZKY: PANOVNÍCI ŘÍŠE ŘÍMSKO-NĚMECKÉ 2. ČÁST 1. Minulý test jsme zakončili postavou císaře Jindřicha VI. Dnes budeme pokračovat jeho synem císařem Friedrichem II., který byl velmi zajímavou osobností. Uvádí se, že v době svého dětství (nar. 1194, + 1250) běhal po Palermu se svými stejně starými kamarády, tropili hlouposti a různá darebáctví a nikdo se o Friedricha příliš nestaral. Jeho kamarádi byli jak Italové, tak Židé a Arabové, protože tehdejší Palermo bylo osídleno jak Italy (Sicilany), tak i Araby, Židy a Normany a jejich jazykům se vnímavý a učenlivý Friedrich (Federico) rychle naučil. Například dokonalá znalost arabštiny se mu později velmi hodila, protože při osobním jednání s egyptským sultánem Friedrich dojednal, že mu sultán postoupí Jeruzalém, Betlém, Nazaret a další města v Palestině, což se křižákům nepodařilo ani ohněm, ani mečem (po opětovném dobytí Jeruzaléma Araby roku 1187). Friedrich se korunoval vlastnoručně v Jeruzalémě v chrámu Božího hrobu na jeruzalémského krále roku 1229. Mimoto byl také králem sicilským a císařem římským (od roku 1220). Jeho podpis a pečeť se skví na listině, která je velmi důležitá pro české dějiny. Je to Zlatá bula sicilská, která mj. stanovuje, že český panovník bude nadále nosit titul český král a že český královský trůn bude dědičný v osobě nejstaršího syna krále. Ve kterém městě byla Zlatá bula sicilská zpečetěna? 2. Ještě jednu otázku budeme věnovat císaři Friedrichu II.: jeho dvůr v Palermu byl pověstný kosmopolitismem, císař rozmlouval na učených disputacích s učenci křesťanskými, židovskými i arabskými, a to vždy v jejich jazyce. Také vedl zasvěcené hovory s věhlasnými teology té doby. Psal verše a obklopoval se umělci a hudebníky. Jeho osobní život byl solí v očích církve, protože jeho domácnost spíše připomínala dvůr orientálního vládce včetně harému. Postupně měl čtyři manželky a nejméně 10 konkubín. Pro naše dějiny je zajímavé, že roku 1228, po smrti jeho druhé manželky, se jednalo o jeho sňatku s Anežkou, dcerou českého krále Přemysla Otakara I. Touto Anežkou nebyl nikdo jiný, než Svatá Anežka Česká, která však v té době vstoupila do řádu klarisek. Naše otázka zní: kolik měl císař Friedrich II. známých dětí? 3. Po smrti posledního římského krále z rodu Štaufů Konráda IV. (+1254) byl římským králem zvolen a korunován jediný Plantagenet na římském trůnu. Pro naše dějiny je důležité, že Přemyslu Otakarovi II. potvrdil držení vévodství rakouského, korutanského a štýrského, což se po nástupu Rudolfa I. Habsburského na říšský trůn stalo jablkem sváru a příčinou války mezi oběma králi. Jak se zmíněný Plantagenet jmenoval? 4. V době ˝interregna˝ (1245-1273, kdy zvolení římští králové nebyli potvrzeni papežem) byl římským králem zvolen dokonce i jeden kastilský král, který během své 18leté vlády ani jednou nepobýval na území Říše. Jeho matkou byla totiž Beatrix, dcera římského krále Filipa Švábského, který byl synem velkého císaře Friedricha I. Barbarossy. Pro středověk byly totiž tyto rodové vazby velmi důležité. Jak se zmíněný kastilský král jmenoval? 5. Po několikeré volbě slabých králů mělo k témuž dojít i roku 1273, kdy kurfiřti (volitelé římského krále, bylo jich sedm, včetně českého krále) zvolili římským králem Rudolfa I. Habsburského z malého hrabství Habsburg na území dnešního Švýcarska. Papež na kurfiřty sice naléhal, aby zvolili silného a bohatého krále, který by uskutečnil nové křížové tažení do Svaté země (Jeruzalém byl definitivně dobyt Araby již roku 1244), ale říšská knížata si zvykla na uvolněné poměry v Říši za slabých králů. Proto zvolila Rudolfa, hraběte z Habsburku, u kterého předpokládali povolnost svým požadavkům a slabost vlády, jelikož Rudolf vládl jen malým pozemkovým majetkem. Rudolf si však uvážlivým postupem získal uznání téměř v celé Říši a hlavně si získal církev a uznání své volby papežem za slib nevměšování se do italských poměrů. Velmi brzy po volbě římským králem požadoval Rudolf po Přemyslu Otakarovi II. navrácení vévodství rakouského, korutanského a štýrského, protože je podle Rudolfa nedržel jako říšské léno, ale jako dědictví po jeho první manželce, Markétě Babenberské, se kterou se rozvedl. Vymřením Babenberků v Rakousku spadlo odumřelé léno na Říši a Rudolf s ním prý může volně disponovat. Udělil je svým synům a odtud se Habsburkové stali pány rakouských zemí na dlouhých 640 let. Po dalších peripetiích následně došlo k bitvě mezi Přemyslem Otakarem II. a Rudolfem I., v níž Přemysl padl. Byla to bitva: 6. Po dlouhých 92 letech byl v Římě korunován na císaře roku 1312 Jindřich VII. Na římského krále byl korunován v Cáchách (Aachen) roku 1309 a po uspořádání pohnutých poměrů v Německu vyrazil na římskou korunovační jízdu. V Itálii jej zpočátku vítali jako osvoboditele od sousedovy nadvlády (italské městské státy byly v neustálých válkách mezi sebou) a jako rozhodce v meziměstských sporech, ale zanedlouho císaře zákulisní podlá italská politika znechutila a začal jednat násilně. To způsobilo ještě větší problémy. V necelých 40 letech onemocněl malárií a u Pisy zemřel a byl zde v baptisteriu pochován (asi 100 metrů od šikmé věže). Ze kterého rodu Jindřich VII. pocházel? 7. Největším panovníkem pozdního středověku byl císař Karel IV., který byl současně také králem českým, italským neboli lombardským a králem burgundským neboli arelatským. Jméno Karel dostal při svém biřmování 5.5.1323 v Paříži po svém kmotru tehdejším králi francouzském, který se shodou okolností jmenoval také Karel IV. Jaké ale bylo původní křestní jméno Karla IV.? 8. Synem císaře Karla IV. byl císař Zikmund Lucemburský. Císařem byl korunován roku 1433 ve svých 65 letech, 4 roky před svou smrtí. Během dlouhého života byl markrabětem braniborským, králem českým (dokonce nadvakrát, 1420-1421 a 1436-1437) a králem italským (korunován roku 1431 v Miláně). Kromě toho byl rovných 50 let králem jednoho středoevropského státu a byl jedním z jeho nejlepších panovníků. Který stát máme na mysli? 9. Prvním korunovaným římským císařem z rodu Habsburků se stal roku 1452 Friedrich III., který se současně v Římě oženil s portugalskou princeznou Eleonorou. Před ním již čtyři Habsburkové nosili titul římských králů, ale Friedrich se jako první Habsburk odhodlal k namáhavé a zdlouhavé římské korunovační jízdě, ačkoli byl podle dobových zpráv flegmatický a politika jej příliš nezajímala. O to víc se věnoval botanice, alchymii, astrologii, mystice čísel a tajemným nápisům. Jeho politickou pasivitu vystihuje i fakt, že když roku 1444 jej pro ni kurfiřti kritizovali, urazil se a 27 let nenavštívil německou část Říše a pobýval v Rakousku. Jak sám říkal, všechny své soky přežil a tím se všechno urovnalo. Naše otázka zní: když císaře Friedricha III. oblehl na vídeňském hradě jeho vlastní bratr, pomohl mu jako jediný: 10. Přesným opakem svého otce Friedricha III. byl jeho syn Maxmilián I.: byl sličný, schopný, činorodý a rád osobně bojoval na turnajích a také proto se mu říká ˝Poslední rytíř˝. Oženil se s Marií Burgundskou, jedinou dcerou a dědičkou burgundského vévody Karla Smělého a tím se stal pánem části Burgundska a hlavně bohatých Flander, Brabantska, Holandska a Lucemburska, v té době nejvyspělejších území v Evropě. Maxmilián byl mužem mnoha překvapivých politických nápadů a konstrukcí, ale jejich uskutečnění se mu nepodařilo prosadit. Mezi ně patří hlavně reforma poměrů v Říši a vyhnání Turků z Evropy. Přesto ale položil základy habsburské převahy v Evropě: svého syna Filipa Sličného oženil s Johanou Šílenou, dědičkou královských trůnů v Kastilii a Aragonii (jejich spojením vzniklo Španělsko), a jejich syna Ferdinanda I. zasnoubil roku 1515 s Annou Jagelonskou a tím vytvořil předpoklady vzniku podunajské monarchie (mnohem později nazvané Rakousko-Uhersko). Za Maxmiliánovy vlády vstoupilo v obecnou známost rčení: Jiní ať vedou války, ty, šťastné Rakousko, se zasnubuj. Maxmilián I. byl prvním římským císařem, který přijal titul ˝zvolený římský císař˝ (1508). Od té doby již nebylo třeba korunovace v Římě. Maxmilián je pohřben ve městě, kde se narodil. Je to: ***** Losování výherců: Další podmínky: Autorem testu je Mgr. Vladimír Ševčík.
Připravili jsme pro Vás deset otázek, které se týkají římských panovníků. Vaším úkolem je zodpovědět správně všechny otázky, poslat nám je e-mailem a na oplátku máte možnost vyhrát knihu Tibetské mistrovské metody v práci od T. Tulku.
Výhercem se stává: pan Jan Z., Stráž pod Ralskem.
Podmínka k zařazení do slosování je správné zodpovězení všech otázek v testu a zaslání správných odpovědí na naši e-mailovou adresu: info@treÂtivek.cz. Do předmětu Vašeho e-mailu nám prosím napište Soutěž: římští panovníci.
* Soutěž začíná zobrazením těchto podmínek (20. 04. 2007 ve 08:00) a ukončení soutěže, tj. přijetí posledního e-mailu s odpovědí bude dne 30. 04. 2008 ve 08:00.
* Soutěž je časově omezena, ale na rychlosti a pořadí přijatých e-mailů nezáleží.
* Počet e-mailů na jednoho soutěžícího je omezen na jeden e-mail. Při zjištění duplicit bude uživatel automaticky vyřazen.
a) v Palermu
b) v Praze
c) v Basileji
a) 10 manželských a 11 nemanželských
b) byl bezdětný
c) měl pouze syna (pozdějšího Konráda IV.) a dceru
a) anglický král Jindřich III.
b) Richard, hrabě z Cornwallu
c) anglický král Edward I.
a) Ferdinand III.
b) Alfons X.
c) Jindřich III.
a) u Kressenbrunnu
b) na Moravském poli
c) u Kresčaku
a) Habsburk
b) Lucemburk
c) Wittelsbach
a) Přemysl
b) Jan
c) Václav
a) Polsko
b) Rakousko
c) Uhry
a) uherský král Matyáš Korvín
b) turecký sultán Sulejmán I.
c) český král Jiří z Poděbrad
a) Wiener Neustadt
b) Innsbruck
c) Bruggy
Všechny přijaté e-maily se správnými odpověďmi budou zařazeny do losování, které proběhne po ukončení soutěže. Výherce bude ihned kontaktován na základě uvedeného telefonního čísla nebo e-mailu a požádán o sdělení korespondenční adresy, kam mu bude výhra zaslána.
* V případě zjištění duplicitních odpovědí nebo nepravdivých údajů (v rozporu se skutečností) si provozovatel vyhrazuje právo na nepřiznání výhry takovémuto uživateli a na úplné zrušení všech duplicitních odpovědí.
* Veškerá data získaná od uživatele jsou považována za jeho osobní a vztahuje se na ně ochrana podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Pořadatel se zavazuje, že osobní údaje uživatelů nebudou předávány žádné třetí osobě. Výjimku tvoří pouze data výherců, která mohou být uveřejněna na stránkách Třetí věk ve formátu ˝Jméno – Město˝).
* Výhry jsou zasílány pouze v rámci území ČR a to na adresy výherců sdělených při telefonickém kontaktu. V případě, že se výhra vrátí odesílateli z důvodu nevyzvednutí výhercem, bude po dobu 1 týdne připravena k osobnímu vyzvednutí v sídle pořadatele. Pokud výhra nebude ani v této lhůtě vyzvednuta, propadá pořadateli.
* Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu pravidel soutěže kdykoliv v jejím průběhu.
* Výhry jsou právně nevymahatelné.
* Pořadatel neposkytuje záruku nepřetržité funkčnosti, bezchybného provozu a zabezpečení portálu.
* Pořadatel neodpovídá za jakoukoliv škodu, která byla nebo mohla být uživateli způsobena v souvislosti s jeho používáním nebo využíváním portálu Třetí Věk.
* Tato pravidla jsou vytvořena v souladu s platnými zákony a dalšími právními předpisy České republiky a jsou závazná pro obě strany. Uživatel portálu svým dobrovolným vstoupením do soutěže potvrzuje, že byl s nimi prokazatelným způsobem seznámen a zavazuje se podle nich řídit.
Vaše komentáře
Celkem 2 komentáře (0 komentářů čeká na schválení)30.04.2008 13:35 webmaster (info@tretivek.cz)
1. zasn. 1214-1217 s "knížetem polským", jindy se uvádí "s knížetem slezským", jedná se o Boleslava nebo Konráda, kteří oba byli syny Jindřicha I. Bradatého, knížete slezského, krakovského a velkopolského z rodu Piastovců,
2. zasn. 1219-25.7.1224 Jindřich (VII)., římský (spolu-)král, syn císaře Friedricha II. Hohenštaufa,
3. jednání o sňatek 1226-VI.1228 s Jindřicem III. Plantagenetem, králem anglickým,
4. jednání o sňatek V.-28.6.1228 (současně s předcházejícím) s císařem Friedrichem II., nové jednání snad v létě 1231. Čerpal jsem hlavně z monografie o Anežce:
Jiřina VOTOČKOVÁ-JOACHIMOVÁ: Anežka Přemyslovna, Praha, 1940. Autor testu, Ševčík
http://